V knihovně se dá také dobře posedět

Knihovna, ať již veřejná, nebo soukromá, není pouze skladem. Je to kouzelné místo plné slov a příběhů a ze své atmosféry neztrácí ani v čase, kdy je většina informací dostupná na pár kliknutí. Naopak – pomalu se opět vracíme k ocenění momentů, které strávíme off-line.

Historie knihoven

Historie knihoven se táhne až do raného starověku. První z nich sestávaly pouze z hliněných tabulek a několik takových bylo nalezeno v ruinách starého Sumeru. Datují se až do doby 2600 let před Kristem. Hliněné tabulky nejsou zrovna nejpraktičtější platformou pro čtení, ale díky nim známe například Epos o Gilgamešovi. I tak byla jistě pro všechny úleva, když díky dávným Egypťanům spatřil světlo světa papyrus. V Egyptě, v Alexandrii, také vznikla největší a nejslavnější knihovna antiky, zde bádal například Archimedes a mnoho dalších filosofů. Bohužel se stala také symbolem destrukce kultury a vědění, protože veškeré alexandrijské sbírky byly zničeny při požáru v době, kdy město ovládalo impérium Julia Caesara. S nástupem křesťanství se knihovny přesunuly do klášterů. Mnišské řády byly po dlouhou dobu téměř jediným nositelem vzdělanosti v Evropě. První klášterní knihovna u nás vznikla v 10. století v Břevnovském klášteře. Aby bylo co do knihovny ukládat, vznikala také tzv. skriptoria, ve kterých písaři ručně přepisovali staré svazky. Této únavné práce však nebyla potřeba, jakmile pan Gutenberg vynalezl knihtisk.

Po vynálezu knihtisku v 16. století se také začalo mnoho knih dostávat do soukromých sbírek. Díky tomu vznikaly soukromé knihovny šlechtických rodů. Takové knihovny, především z doby osvícenství, lze vidět na většině českých zámků - dlouhé řady knih, jež jsou vyskládány v policích ze zdobeného dřeva, mají obrovskou historickou hodnotu. Že byla knihovna vždy místem, kde se dalo tiše posedět, dokládají i původní návrhy těchto prostor: Pro větší pohodlí často nechybí kožené pohovky, otomany a stolky. Oblíbeným doplňkem byl často vprostřed stojící typický velký dřevěný globus. Soukromé knihovny některých historických osobností však prošly ještě zajímavějším vývojem. Současná francouzská národní knihovna má svůj základ v „Bibliothèque Mazarine“. Původně osobní knihovna kardinála Mazarina byla otevřena veřejnosti během francouzské revoluce. Přestože byly v časech revoluce páleny knihy aristokratických autorů, většina sbírky této knihovny se naštěstí dochovala. Otevírání knihoven přístupných široké veřejnosti se však stalo módou až v 18. století.

Domácí knihovna?

Rozhodně ano. Můžete ji pojmout jako místo, kde si samozřejmě můžete číst knihy. Můžete zde ale také relaxovat, užívat si ticha, nebo ji spojit s domácí pracovnou. Proměňte některý z pokojů v ráj plný polic či skříní a naplňte je knihami, které milujete už od dětství, přes encyklopedie, které možná nikdy nepoužijete, ale i krásnou literaturou, kterou jednou rozhodně dočtete. Investice do knih a do vzdělání nikdy není lichá a můžete ji uchopit i jako svůj osobní odkaz příštím generacím. Správný milovník knih mívá také touhou vytvořit kolem nich útulné místo.

Jak bylo řečeno, knihovna není sklad. Dopřejte knihám pohodlí a uložte je do prosklených knihoven či masivních polic a věnujte pozornost i všem, kteří si sem přijdou číst. Poněkud klasický ráz celého pokoje (vzhledem k jeho účelu) skvěle podtrhne kvalitní kožená sedací souprava a konferenční stolek, například mramorový.

Pokud si chcete s tímto projektem dát opravdu záležet, promyslete i umístění psacího stolu, stylového šezlongu a doplňků, které budou vyzdvihovat ušlechtilý styl celého prostoru.