Ludwig Mies van der Rohe – stvořitel vily Tugendhat

Narodil se roku 1886 v Cáchách jako Maria Ludwig Michael Mies, Jeho otec byl kameníkem a v jeho dílně také Mies poprvé pracoval. Odtud pak přešel do berlínské kanceláře interiérového designéra Bruno Paula. Od roku 1908 pracoval u architekta Petera Behrense. Zde se projevil jako nápaditý projektant a brzy, navzdory nedostatku patřičného vzdělání, začal přijímat samostatné zakázky majetných občanů. V této době si také změnil jméno na van der Rohe, což mu možná mělo vylepšit prezentaci před bohatými klienty.

Po první světové válce ve své tvorbě experimentoval s moderními styly. Nechával se ovlivnit tvorbou Waltera Gropiuse a Le Courbusiera. Snažil se o větší minimalismus a systematicky oprošťoval své projekty od přebytečných dekorací. Největší úspěchy slavil při postavení dočasného německého pavilonu pro Mezinárodní výstavu v Barceloně v roce 1929 a jen o rok později, když byla dostavěna vila Tugendhat. Na přání svého kolegy Waltera Gropiuse nastoupil v roce 1930 na post ředitele umělecko-průmyslové školy Bauhaus. Ovšem byl také ředitelem posledním. Jen o tři roky později musela být škola zavřena, kvůli nátlaků nacistických úřadů. Pro německou NSDAP byl moderní design málo nacionalistický. Van der Rohe nevydržel v tomto prostředí o mnoho déle a v roce 1937 se přestěhoval do Spojených států, kde získal místo ředitele katedry architektury na „Chicago Armour Institute of Technology.“ Ludwig Mies bývá označován za jednoho z otců moderní architektury, ve svých projektech využíval hojně ocel a sklo v jednoduchých a funkčních kombinacích. Avšak jeho práce neležela jen na poli architektury. Nábytek navrhovaný pro jeho budovy je dodnes inspirací pro mnoho moderních děl.

Van der Rohe byl nábytkový génius, který vždy dbal na to, aby jeho díla dokonale dokreslovaly prostor kolem. Stejně jako jeho moderní stavby, byly jeho návrhy nábytku moderní, jednoduché a funkční. Při svých stavbách totiž kladl důraz na detail a jedním z důležitých detailů byl i nábytek v interiéru. V německém pavilonu v Barceloně z roku 1929 byly pro sezení určeny křesla nazvané jednoduše „Barcelona.“ Křesílko z kovu a kvalitního koženého potahu je klasickým představitelem luxusního funkcionalismu. Přeci jen do těchto křesel měl na výstavě usednout i španělský královský pár. Samozřejmě v pavilonu byl i další nábytek, v celé kolekci bylo také sofa, taburet nebo konferenční stolek.

Vila Tugendhat byla postaven jen rok po výstavě v Barceloně, a tak už v té době měl van der Roh pravděpodobně v hlavě návrhy na svá další známá díla. Pravděpodobně nejslavnějším počinem z této vily bylo křeslo opět jednoduše nazvané podle města „Brno.“ Funkcionalistické sedadlo s čistými tvary však nebylo vyrobeno exkluzivně pro brněnskou vilu. V roce 1932 se začalo v Německu vyrábět sériově a dodnes se vyrábí ve dvou verzích. Jedna je z ploché oceli, druhá z trubek.

                Ludwig Mies van der Rohe byl sice génius, ale nesmíme zapomínat, kdo mu s jeho prací pomáhal. Všechen nábytek v interiérech vznikal s pomocí jeho kolegyně a družky Lilly Reichové. Dnes už se nedozvíme, v kterém kusu je více jeho nebo její práce, a tak jsou tyto skvosty uznávány jako spolupráce obou.

clanek - tugendhat