Chesterfield – Komfort britských lordů

Klasická sedací souprava Chesterfield se pozná na první pohled podle knoflíkového čalounění, které zdobí opěradlo. Knoflíky vtahují kůži do základu pohovky a vytvářejí typické pohodlné polštářky. Stejný vzor obvykle zdobí i spodek pohovky. Pohodlí při sezení zaručuje vysoký kožený polštář na místě sedadla. Sedačce nesmí chybět ani oválná postranní opěradla. Křesla někdy mívají masivní dřevěná opěradla. Vyřezané z kvalitního dřeva jsou i krátké zaoblené nohy pohovky. Potahy nábytku Chesterfield se původně vyráběly výhradně z tmavé kůže. Dnes je možné ho pořídit v různých barvách a obměnách. Avšak ani tyto novější verze se příliš nehodí do moderních minimalistických interiérů. Ovšem mezi další klasický, či starožitný nábytek není lepší volby.

clanek-chesterfield-1

O tom jak vznikl nábytek Chesterfield a proč se mu tak říká, existuje více dohadů. Říká se, že na počátku jeho vzniku stál Lord Phillip Stenhope, hrabě z Chesterfieldu. Byl významným britským státníkem v 18. století. Objednal si u řemeslníka výrobu nového křesla, s jasnými požadavky. Mělo se v něm dát sedět vzpřímeně, pohodlně, ale tak, aby se pánovi nepomačkal oděv. Podle legendy poslední slova hraběte Stenhopea patřila jeho komorníkovi. Přikázal, aby dal křeslo příteli Dayrollesovi, jenž ho navštívil na smrtelné posteli. Dayrolles tento dar popisoval, jako masivní kus nábytku v tmavé kůži, který s věkem nestárne, ale přibývá na kráse. Dayrolles do křesla usazoval své návštěvy. Jeho přátelé si křeslo oblíbili a začali si nechat vyrábět co nejpodobnější typ. Brzy se staly pohovky a křesla s koženým čalouněním nezbytnou součástí každého pánského klubu v Londýně. V 19. Století už se rozšířila jejich popularita do celé Británie a jejích kolonií. Střízlivější teorie říká, že název Chesterfield začali používat až kolonizátoři v Americe a Kanadě. Původně tak nazývali všechen sedací nábytek dovážený z Anglie.

 

Ať už vzniknul tento styl jakkoliv, jisté je, že za vlády královny Viktorie se stal jedním ze symbolů Britského impéria. V té době nemohlo podobné křeslo nebo pohovka chybět v uvítacím pokoji každého bohatšího domu. Jednalo se o znak elity, který si nemohl dovolit zdaleka každý. Angličtí lordové se scházeli v klubech, které měly několik typických znaků. Gentlemani zde pili whisky nebo brandy, kouřili doutníky, a v neposlední řadě seděli v křeslech Chesterfield. Takové kluby pro vyšší vrstvy existují v Anglii dodnes. Ovšem ani tehdy nebyl luxusní nábytek vyhrazen pouze mužům. V salónkách, kde se dámy scházely na čaj o páté, rovněž nechyběly křesla a pohovky stejného typu. Chesterfield se stal významným pojmem. Zaručoval nejvyšší komfort své doby. Zároveň byl ukázkou prestiže britského lordstva.

clanek-chesterfield-2

Přestože od vzniku uběhlo více než století a design nábytku prošel mnoha radikálními změnami, sedačky Chesterfield se zachovaly ve své klasické podobě, ale ne jako starožitnost ani retro. Po celá ta léta si udržely svou popularitu. I když se vyrábí v různých obměnách, základ zůstává stejný. Největší změnou oproti 19. století je zřejmě dostupnost. Zatímco ve viktoriánské éře si takový komfort mohla dovolit pouze šlechta, dnes je dostupný široké veřejnosti.