Adolf Loos

Loos byl však nejen inspirativní osobností, ikonou stylu, věčným dandym, ale i literátem a ostrým kritikem. Jeho esej „Ornament a zločin” lze nazvat posměškem kolegům, kteří nalezli zalíbení v komplexních dekorativních prvcích a zdobení a nazývá tyto tendence znakem degenerace osobnosti. Esej je vymezením se vůči všemu, co není takřka pouhou formou a deklarací neokázalosti a architektonické přímočarosti. 

^{© Soukromý archiv Winternitzovy vily, na fotografii Adolf Loos.} 

Mullerova vila 

Loosovy postoje nebyly jen teoretizováním. Ač mnohými neoceněný a nedoceněný, během svého života nalezl také spoustu obdivovatelů a příznivců, neustále se o něm psalo a dostal spousty lukrativních zakázek. Obchody, kavárny, veřejné budovy v evropských městech nesly jeho klasický rukopis a vyvolávaly bouřlivé emoce. Opravdu osobním vyjádřením se pro Loosa staly soukromé domy a jejich interiéry. 

Mullerova vila v pražských Střešovicích se dnes řadí ke klenotům světové architektury; ve 30. letech 20. století si ji nechali navrhnout a vystavět Milada a František Mullerovi. Pan Muller, povoláním stavební podnikatel, vytvořil s Loosem spolupráci, na které si dali oba ohromně záležet: Dům pro manžele Mullerovy sloužil zároveň pro služebnictvo, šoféra a chůvu a o kolik byl zvenčí nenápadný, o tolik více elegance nesl jeho interiér.

„Salon, jídelna, dámský pokoj, knihovna a ložnice rodiny byly v rámci Raumplanu spojeny různými schodišti, aniž by jejich soukromí bylo rušeno pohybem služebnictva po domě.”, píše August Sarnitz ve své knize věnované tomuto geniálnímu architektovi. “Mullerova vila je mistrovské dílo Loosa. Inovativně v ní spojil architektonické prostorové uspořádání s kulturní sebereflexí velké buržoazie.”

Použité materiály byly pro Loosa u každé zakázky jednou samostatnou kapitolou, jež navazovala na další aspekty stavby. Jako syn kameníka měl po celý život významný vztah k charakteristice materiálů a za základ stavby považoval řemeslnou dovednost. V Mullerově vile se zaměřil na umocnění dojmu ušlechtilosti - použil zde například travertinový kámen, zeleně žilkovaný mramor cipollino, mahagon, nebo citronové dřevo. 

Raumplan 

^{© Soukromý archiv Winternitzovy vily}

„Zvenku nemá dům nic prozrazovat, uvnitř však nechť vyjeví veškeré své bohatství.”, napsal Loos v jednom ze svých článků.Interiér a exteriér v Loosově pojetí jsou tak často dvěma protipóly - zvenčí jsou Loosovy domy funkcionalisticky jednoduché, zatímco vnitřek má vzbudit dojem, a to především svým prostorovým uspořádáním. 

Loosův Raumplan - výškové rozdělení prostoru, které umisťuje místnosti různě vysoko dle jejich funkce, byl ve své době skutečnou revolucí v architektuře. Heinrich Kulka, Loosův biografista, nazývá toto vnitřní uspořádání prostoru „svobodným uvažováním o prostoru, plánování místností, které jsou umístěny v různých úrovních a nejsou vázány poschodím”, o Raumplanu se hovoří také jako o „kompozici spojující prostory do jednoho harmonického, nedílného celku a prostorově ekonomického útvaru.” Jednoduše řečeno, místnosti v jedné krychli jsou nejen různě velké, ale také různě vysoké.

^{© Soukromý archiv Winternitzovy vily}

Adolf Loos byl kontroverzní celebritou, realizoval mnoho staveb a mezi jeho klienty patřili intelektuálové, průmyslníci, bankéři a právníci. Ti všichni ho považovali za génia a obvykle s ním zůstali celoživotními přáteli. 

Odkaz Adolfa Loose je hluboký. Jeho revoluční myšlenky o architektuře a designu, zejména důraz na funkčnost a odmítání zbytečných ornamentů, zanechaly trvalý vliv na moderní architekturu. Loos věřil, že architektura by měla sloužit potřebám lidí a funkci budovy, a ne pouze lahodit oku dekorativními prvky. Tato filozofie ovlivnila nespočet architektů a nadále je vůdčí zásadou současného designu.

Zaujal vás článek? Winternitzovu a Mullerovu vilu v Praze si můžete prohlédnout na vlastní oči, slouží kulturním účelům a jsou otevřené veřejnosti. Winternitzova vila navíc nabízí možnost přespání, chcete-li si dopřát opravdu autentický zážitek!

Zdroj: Loos, August Sarnitz, nakladatelství Slovart. 
Za laskavé poskytnutí fotografií děkujeme Winternitzově vile.