Thomas Hope - návrhář interiérů, spisovatel i cestovatel

Hope se narodil jako syn významného amsterdamského bankéře, avšak původ jeho rodiny sahá do Skotské vysočiny. Jeho zámožný otec Jan Hope žil ke sklonku života v Holandsku a syn Thomas a jeho bratři později utekli do Británie před francouzskou okupací, která trvala od roku 1795 do 1810. Do své rodné země už se nikdy nevrátil, nicméně ještě před přesídlením do jiné země se mladý Thomas zvládl porozhlédnout po světě: Ve svých 18 letech se začal více zajímat o umění a vydal se na sérii výprav po Evropě, Africe i Asii, kde sbíral inspiraci. Domů se vrátil, když zemřela jeho matka, pouhý rok před počátkem okupace.

Thomas spolu se svými bratry přestěhoval do Londýna i větší část rodinné sbírky umění. Se zařizováním nové rodinné rezidence započala Hopeova kariéra návrháře interiérů - každý pokoj v domě na Duches street vybavil v jiném stylu, tematicky vždy podle jedné z exotických krajin, ve kterých pobýval. Bratranec Henry, profesí bankéř a zároveň vykonavatel matčiny poslední vůle, Thomasovi poskytl zázemí ke studiím umění a architektury a k práci na několika dílech věnujících se dekoracím a nábytku. Mladší bratr, který také nesl jméno Henry se staral o rodinnou sbírku drahokamů, ve které se nacházel i „Hope Diamond,“ jeden z nejdražších diamantů na světě, o kterém se říkalo, že nese prokletí. Byl několikrát ukraden a jeho majitelé často zemřeli předčasnou smrtí.

Zatímco ostatní z klanu Hopeů se v Londýně usadili, Thomas jako by se nemohl zdržet na jednom místě. Brzy vyrazil na další dlouhou cestu, tentokrát přes Osmanskou říši. Strávil rok v Istanbulu, kde intenzivně vstřebával místní kulturu a kreslil a zaznamenával všechny detaily orientálního života.

Na svých cestách pokračoval i v rozšiřování rodinné sbírky umění. Právě z oblastí Turecka, Egypta nebo Sýrie si přivezl inspiraci pro své nejzajímavější návrhy nábytku. Jsou to kousky obvykle z exotického dřeva, mahagonu nebo ebenu, bohatě zdobené. Jedním z jeho autorských děl je například Otoman připomínající staroegyptský trůn s reliéfy vykládanými zlatem a černými soškami lvů v každém rohu. Jeho dílo je obvykle řazeno do britského empíru, ač je na tuto kategorii jeho tvorba možná až trochu moc extravagantní.

V roce 1807 vyšla jeho kniha o nábytku „Household Furniture and Interior Decoration.“ Kniha obsahuje převážně návrhy interiérů domu v Londýně. Později vydal i další knihy, dvě se dotýkaly oblasti i módy - jedna antické, další už módy soudobé. V pozdějším věku napsal Thomas Hope svůj jediný román Anastasius, který se stal v Británii senzací. V příběhu hrdiny Anastasius popisuje všechny možné aspekty života v Osmanské říši, včetně kultury a historie.

Renesanční člověk Thomas Hope zemřel v roce 1831. Domy, na kterých pracoval, byly bohužel postupem času zbourány, ale některá jeho díla a části rodinné sbírky umění lze dodnes vidět v Britských muzeích.