Pera Palace Hotel – Evropský luxus v Turecku

Budovu hotelu začali stavět v roce 1892. Do zahajovacího plesu si museli první návštěvníci počkat ještě tři roky. Mezitím se zde uskutečňoval představa Alexandra Vallauryho. Architekt turecko-francouzského původu spojil v hotelu prvky neoklasicismu, secese a orientálních stylů. Vallaury nebyl žádný začátečník. V Istanbulu postavil mnoho význačných budov, včetně archeologického muzea nebo sídlo Osmanské banky.

V době otevření byl hotel první plně elektrifikovaný dům v Istanbulu, kromě paláce sultána. Měl dokonce elektrický výtah, a tekoucí horkou vodu, což v Turecku nebylo obvyklé. Navzdory zaměření na evropskou klientelu, prvními majiteli hotelu nebyli Evropané, ale rodina osmanských Arménů Esayanů.

V první polovině 20. století navštěvovali představitelé západních států třeba král Edward VIII., později i spisovatelé či herci a režiséři. Přespávala zde i Greta Garbo nebo Alfred Hitchcock. Těch nejvýznačnějších hostů si hotel váží natolik, že po nich pojmenoval apartmá. V pokoji 101 v roce 1917 zde poprvé strávil noc zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Ataturk. Pokoj dnes slouží jako muzeum jeho osoby. Stěny jsou natřeny jeho oblíbenou barvou „sunset pink,“ odstínem růžového nebe při východu slunce. Jde o vyhledávanou atrakci, protože v apartmánu leží mnoho osobních věcí i spisů prvního prezidenta Turecké republiky.

Místní Orient bar je podobně jako u pár dalších hotelů spjat s Ernestem Hemingwayem. Hotel se objevuje i v jeho knize Sněhy Kilimandžára. Číslo 441 zase označuje apartmán Agathy Christie. V pokoji je tomu odpovídající výzdoba, včetně starých psacích strojů. Slavná spisovatelka detektivek tu napsala několik svých děl. Zůstala tu poprvé když se vydala vlakem až do Bagdádu.  Není divu, že na základě této cesty napsala Vraždu v Orient Expressu. Mezi několika hotelovými restauracemi jedna nese název Orient express, a její výzdoba je věnována právě Agathě Christie a filmům podle jejích detektivek.

clanek - pera palace

Samotný hotel je považován za kulturní památku Turecka a jako takový je zvlášť chráněn zákonem. Vnější neoklasicistní fasáda tvoří už trvalou součást Istanbulského panorámatu. Interiéry se drží spíše orientálního stylu s příměsí secese. V roce 2008 musel být celý hotel renovován, ovšem všechny původní prvky, které si zamilovali už pasažéři Orient expresu, zůstali zachovány.