Hans Wegner – ikona dánského nábytkářství

clanek - Hans Wegner

Wegner se narodil v roce 1914. Byl prostým synem ševce z jižního Dánska, který ho poslal do učení na truhláře. Vyučil se a do svých dvaceti let pracoval v truhlářské dílně, pak se musel dát k armádě. Když si odsloužil svoji vojenskou povinnost, šel do Kodaně na Dánskou školu umění a řemesla. Zde se také poprvé seznámil s možnostmi propojení svého původního oboru a designu. Rozhodl se, že bude designérem se zaměřením na funkční nábytek určený k širokému prodeji. V roce 1936 začal studovat na dánské designové škole pod vedením Orla Mølgaard-Nielsena, tehdy předního dánského designéra i architekta. Už první Wegnerova díla z této doby se vystavují dodnes v muzeu. K jednomu z jeho prvních křesel se váže popisek – Wegner zbavuje stará křesla jejich vnějšího stylu a nechává je objevit se v čisté podobě jejich konstrukce.  V roce 1939 dva dánští architekti Jacobsen a Møller založili studio, aby postavili novou radnici v Aarhusu, druhém největším městě Dánska. Zvláštní funkcionalistická budova obložená mramorem s nápadnou hranatou hodinovou věží je jedním z nejzajímavějších architektonických počinů ve městě. A první velkou zakázkou Hanse Wegnera bylo, zařídit novou radnici nábytkem. Interiér je tak zaplněn pro něho typickými designovými křesly ze dřeva. Ještě nějakou dobu po dostavbě spolupracoval s architekty, ale později si založil vlastní studio. Začal navrhovat funkční design pro běžný prodej v nábytkových řetězcích. Během této doby se stal celosvětově úspěšným Za svůj život získal mnoho ocenění na veletrzích designu ale také medaili od dánského i švédského krále. Jeho díla se dnes vystavují v muzeích a galeriích po celém světě, včetně galerie moderního umění v New Yorku. Nejznámější jsou Wegnerovy dřevěné židle a křesla, obvykle s výraznými opěradly. Jeho práce obvykle zahrnuje tradiční techniky ohýbání dřeva spolu s novými experimenty. Na první pohled se zdá, že z dřevěné nečalouněné židle se toho nedá tolik vymyslet. Wegner ale v takové klasice viděl potenciál pro  moderní design. O svém umění sám řekl: „Vždy jsem chtěl dělat obyčejné věci neobyčejné kvality.“  Některá díla jsou známá už svými názvy. Například „Peacock chair“ – při jeho tvorbě se inspiroval klasickým koženým křeslem Windsor. Vytvořil dřevěnou konstrukci s vysokým opěradlem, které trochu připomíná ocas páva. Po zvířeti je pojmenováno i jiné slavné křeslo, tentokrát netypicky kožené s kovovou konstrukcí – „Ox chair.“ Křeslo s podivnými rohy po stranách bylo Wegnerovo nejoblíbenější (měl ho sám doma až do své smrti) a zároveň je důkazem vtipu a hravosti v jeho díle. Sám říkal, že v designu se musíme starat, aby všechno nebylo tak smrtelně vážné. Nakonec zvláštností je také jednoduchá dřevěná židle nesoucí jednoduchý název „The Chair.“ Proslavila se totiž tím, že na dvou takových seděli v roce 1961 dva prezidentští kandidáti Richard Nixon a John F. Kennedy.